1. Státní zámek a zámecký areál

Zákupskou památkou nejstarší a nejvýznamnější je státní zámek s celým areálem, tj. hospodářským dvorem, francouzskou zahradou s terasami a anglickým parkem. Je zároveň památkou nejznámější a nejhojněji navštěvovanou.V seznamu státem chráněných památek je objekt uveden pod číslem 29607/5-3448. Na jeho místě stávalo ve 14. st. sídlo Pancířů ze Smojna. Toto zboží od období let 1356-63 patřilo pánům z Vartenberka, kteří zde vybudovali hrad. Na konci 15. st. prodali panství i se sídlem Berkům z Dubé. Asi od roku 1518 započal Zdislav Berka na místě hradu budovat zámek, který v roce 1612 přešel i s panstvím do rukou rodu Novohradských z Kolovrat, r. 1632 ho sňatkem získal rod sasko-lauenburský. Asi v roce 1670 započala přestavba zámku z renesančního slohu do barokního (plány patrně nakreslil Domenico Orsi, žák slavného Carla Luraga. Stavbu však prováděl Domenico Canevalle). Roku 1683 byla zahájena druhá etapa přestavby zámku spolu s výstavbou hospodářských budov a budováním velkého anglického parku a francouz-ské zahrady s barokními terasami se schodišti a výklenky zdobenými karyatidami – což bývá připisováno Jeremiáši Süssnerovi. Na přestavbě se podílel litoměřický stavitel Giuglio Broggio, architektem barokní zahrady s terasami byl patrně jeho syn Ottavio. Na dalších pracích se podílel pražský stavitel Jan Jindřich Klingenleitner. Jako poradce se zde objevil i Kryštof Dienzenhofer. Na zač. 2. pol. 19. st. byl zámek upraven architektem Janem Běl-ským ve stylu druhého rokoka pro letní pobyt excísaře Ferdinanda I. Dobrotivého. Architektonicky je cennější objekt hospodářského dvora než objekt zámku, který se však pyšní svými interiéry, především zámeckou kaplí ozdobenou okenními malbami J. Z. Quasta, štukami V. Levého a J. Effenbergera a obrazy V. Kandlera i sochařskou výzdobou P. Bonaniho a K. Svobody. Nejcennějším uměleckým dílem zámku jsou ná-stěnné malby J. Navrátila, který zde se svým týmem pracoval v pol. 19. st. Raně barokní hospodářský dvůr a vstupní brána do prvního nádvoří jsou patrně dílem Giuglia Broggia. Objekt zámku a hospodářského komplexu se třemi nádvořími a 188 místnostmi je v majetku českého státu. Zámek byl 1. ledna 2002 prohlášen za národní kulturní památku. Následně tento status získal i objekt hospodářského dvora. Zámecký areál doplňuje vodárenská věž (b) severo-západně od zámku a socha sv. Jana Nepomuckého před zámeckou bránou. V budově předzámčí byla od 26. října 1922 umístěna česká menšinová škola, jak na to upozorňuje i malá pamětní deska na zdi objektu. 8. září 1919 se v čp. 4 v Zákupech ve 4 hodiny ráno narodila Marie Magdalena Františka Sokolová, později známá jako Meda Mládková, významná kunsthistorička a mecenáška umění. Na následující fotografii jsou dnes zdevastované budovy hospodářského dvora a věže, v současné době již zrestaurované. (Pohled od severozápadu – stanoviště vyznačeno na plánku F.) Další fotografie ukazující konírnu v objektu hospodářského dvora dokresluje, jak skvělým architektonickým klenotem tento objekt byl. Bohužel v současné době je podobně jako barokní terasy ve francouzské zahradě zcela zdevastován. Je však třeba dodat, že se snad blýská na lepší časy.

2. Barokní dům č. p. 36 v Borské ulici

V seznamu státem chráněných památek je pod číslem 37946/5-3446. Dům býval sídlem vrchnostenských úředníků, v době nevolnického povstání v roce 1775 zde sídlil zákupský děkan Jan Josef hrabě Lažanský. V nové době zde bylo nějakou dobu sídlo kanceláře a služebního bytu Českých lesů, dnes je objekt bytovým domem. 

3. Secesní dům č. p. 38 v Borské ulici - Penzion V Podzámčí

Dům byl postaven na začátku 20. st. na daleko starších základech. V minulosti zde byly byty zaměstnanců statku, moštárna a později jídelna státní-ho statku. Půlkruhová apsida na jižní straně objektu je možná zbytkem dřívější budovy a není vyloučeno, že v ní byla umístěna v 17. st. sklářská huť, kde byl kolem roku 1687 vyrobena skelná hmota zvaná zlatý rubín.

4. Radnice na náměstí Svobody, č. p. 5

Na severu ohraničuje náměstí Svobody budova radnice, postavená roku 1867 v pseudogotickém slohu s cimbuřími a okny tudorovské gotiky.Na místě dnešní radniční budovy stál hrázděný dům s podloubím a věží s hodinami. V tomto objektu měla sídlo městská rada. Na střeše současné radniční budovy je umístěný pů-vodní radniční zvon z roku 1589, odbíjející hodiny, s českým nápisem mladoboleslavského zvonaře: „Slit jest tento cymbal od Jakuba zvonaře v městě Mladé Boleslavi nad Jizerou do městečka Zakopy 1589“ a s německým nápisem obsahujícím jména tehdejších zákupských městských radních. V roce 1988 byl cimbál sňat, opraven a opět instalován.V roce 1864 byla zahájena sbírka na výstavbu nové radnice. 19. července 1865 se konala schůze, na níž obecní výbor odhlasoval přestavbu 15 hlasy proti jednomu a zvolil pětičlenný výbor pro realizaci stavby. Zároveň bylo usneseno požádat o příspěvek na stavbu majitele zákupského panství excísaře Ferdinanda I. Ten 22. prosince 1865 dopisem sdělil, žeposkytne na stavbu radnice 5 000 zlatých. Půjčka od zákupského „spolku střádalů“ činila 2 873,60 zl. a další příjmy byly získávány z lesních pokladen, dobrovolnými úpisy i z prodeje fotografií staré radnice, které byly pořízeny na popud radních.Plán stavby radnice v pseudogotickém slohu vypracoval Josef Goldbach z Nového Zámku (Zahrádek) a 15. dubna 1866 za něj obdržel 45 zlatých. Na začátku roku 1866 byly započaty bourací práce. Při bourání se ztratil baškirský šíp, který byl zabodnut ve věži staré radnice od dob průchodu ruských vojsk přes Zákupy za napoleonských válek roku 1813. V polovině března započaly zednické práce, v dubnu tesařské a truhlářské, 27. září byla dokončena půda a na konci září nastoupili klempíři, po nich zámečníci, v listopadu pokrývači položili břidlicovou střechu a do Vánoc pracovali lakýrníci a natěrači, před koncem roku kováři a sklenáři. Kameník Löffler dodal městský znak nad římsou čelní stěny (znak v přízemí rohové věže je původu zcela nedávného) a čtyři „pyramidy“ – věžičky – zdobící obě průčelí nad korunní římsou.Na stavbu radnice bylo použito 186 500 kusů cihel a 4 400 cihel tvarovaných (Bruchziegel). Celkové výdaje činily 19 530,50 zlatých. Ke slavnostnímu otevření nového radničního domu, v jehož sklepení je kámen s letopočtem 1417, došlo 23. června 1867.

5. Sousoší Nejsvětější Trojice

Jednou z nejkrásnějších a nejpyšnějších památek zákupských je morový – Trojiční sloup – sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Svobody. V seznamu státem chráněných památek je pod číslem 41422/5-3430. Tato barokní sochařská památka vybudovaná v létech 1706 – 10 (datovaná 1708) patří mezi nejkrás-nější a největší svého druhu ve střední Evropě. Vzo-rem jí byl morový sloup vídeňský. Autorství se přiklá-dá Ondřeji Dubkemu. Dílo je vytesáno z pískovce, má trojúhelníkový půdo-rys a výšku 14 m. V horní části má tvary kupících se oblaků („obláčkový obelisk“). Původně bylo kolorované na zeleno. Celá skulptura má 21 figur světců (na ohrazení sv. Va-vřinec, sv. Florián, sv. Kateřina, sv. Eufemie, sv. Alž-běta a sv. Lucie; v druhém poli podstavce jsou vytesá-ny podoby sv. Antonína, sv. Františka Serafinského, sv. Františka z Assisi; na římse druhého pole podstavce je sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Mikuláš; na plo-chách pyramidy sv. Dominik, sv. Benedikt a sv. Hedvika; dále sv. Josef, sv. Anna, sv. Terezie, nad touto skupinou Panna Marie, sv. Edmund a sv. Matylda). Vrchol tvoří sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem jsou tři malé vodní nádrže. Sousoší stálo celkem 1005 zla-tých. Dílo bylo zrestaurováno díky finanční pomoci německých krajanů v roce 2007.

6. Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského

Na západní straně náměstí Svobody stojí budova bývalého kláštera milosrdných sester sv. Karla Boro-mejského, vystavěná v roce 1865 v pseudorománském stylu. Součástí kláštera byla i dívčí škola, částečně internátní. Po roce 1945 byla v objektu umístěna měšťanská škola, později základní škola, která se až do roku 1951, kdy byly řeholnice vyhnány, dělila o prostory s klášterem.Škola opustila objekt roku 1964, kdy byl otevřen nový školní areál na sídlišti. Následně bylo zbouráno zadní křídlo a zůstala jen část směrem do nám. Svobody. Zde je v současnosti umístěna pošta.

7. Barokní dům č. p. 243 s bránou

V seznamu státem chráněných památek je pod číslem 45125/5-3431. Vedle brány bývala na zdi umístěnatzv. „duga“ – chomout ruského trojspřeží (trojka) z doby napoleonských válek. Nyní ve Vlastivědném muzeu v České Lípě.

8. Secesní budovy na nám. Svobody

Hotel Orlík z počátku 20. st. (původně hotel Habsburg,za 1. republiky Burg, po roce 1945 Orlík – podlesyna císaře Napoleona I.) - nyní již třicet let mimo provoz.

Budova Muzea E. Helda – firma P. V. O.

V roce 1884 započala v této budově na náměstí Svobody výroba papírového masopustního, karnevalového a oslavného zboží, které v současné době jako jediná v Evropě vyrábí zde sídlící firma PVO s. r. o., pokračovatelka původní firmy Held. Zhotovuje lampiony, serpentýny, girlandy, konfety, krepovou trávu, papírové čepice, masky, obří hlavy, praporky a další papírové zboží. Na přelomu 19. a 20. století bylo na původní objekt přistavěno patro a celý upraven v secesním slohu. Dnes je zde kromě zmíněné výroby také Muzeum Eduarda Helda, zachycující historii místní výroby, ale i historii regionální, především ve vztahu k původnímu německému obyvatelstvu.

Odbočka druhá

Od druhého zastavení se vydejte Nádražní ulicí směrem k bráně zámeckému parku, kde se nachází socha sv. Jana Evangelisty.

Dalším zastavením je Lípa svobody u kulturního domu, která byla zasazená 28. října 1998 u příležitosti 80. výročí vzniku Československa a 5. výročí vzniku České republiky.

Vedle stojí sochařské dílo ve tvaru Poupěte původně umístěno v atriu nové školy na sídlišti v roce 1964.

11. Kaple sv. Anny – Mostecká ulice

V roce 1680 postihl Zákupy mor. Ze všech obyvatel Zákup zbylo tehdy údajně 6 lidí. Oběti moru byly pohřbívány na zvláštním morovém hřbitově, u něhož byla postavena v témže roce kaple sv. Anny. V seznamu chráněných památek je pod číslem 27967/5-3437. Před kaplí byly později umístěny dvě sochy světců – patronů zdejšího kostela – sv. Fabiána a sv. Šebestiána. Kaple byla zrestaurována v roce 2016 nákladem 435 tis. Kč, z Programu regenerace městských památkových zón a rezervací bylo poskytnuto 190 000 korun. Za kaplí sv. Anny vlevo směrem k nám. Svobody stojí barokní dům č. p. 245 v Tiché ulici (a), s jedinou zachovanou podsíní – podloubím v Zákupech. Zároveň je to jediný zákupský dům s podsíní zděnou. Všechny ostatní zachycují dobové fotografie jako dřevěné.

12. Barokní dům

Jen pár kroků za kaplí směrem k náměstí Svobody uvidíte dům s jedinou dochovanou zděnou podsíní (podloubím) v Zákupech.

13. Kamenný most: Most svatých a usmíření 

V roce 1862 byl postaven kamenný most přes Svitavku u morového hřbitova. Byly na něm umístěny tři sochy světců a železný kříž s klekátkem. V seznamu státem chráněných památek je objekt uveden pod číslem 31746/5-3436. V současné době jsou zde sochy sv. Barbory a sv. Apolónie, železný kříž s klekátkem a nově v roce 2012 instalovaný česko-německý Kříž smíření, pořízený společným nákladem města a německých krajanů.

14. Chalupa č. p. 147 v Mostecké ulici

Má zachované podstávkové průčelí a pavlač v části 1. patra nad vchodem. V seznamu chráněných památek je pod číslem 44849/5-3438.

15. Sloup se sochou sv. Tadeáše

Původně stál před koupalištěm, kde byl poražen při průjezdu traktoru, pak byl z bezpečnostních důvodů umístěn v zámecké francouzské zahradě. V roce 2016 byl zrestaurován a dnes ho můžeme obdivovat na novém místě v Nábřežní ulici. Obnoven byl v roce 2017 nákladem 157 000 korun z Programu regenerace městských památkových zón a rezervací. V seznamu státem chráněných památek.

16. Císařské duby

Čtyři císařské duby byly zasazeny r. 1908 na tehdejším Klášterním (dnes Mírovém) náměstí u příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa I. na císařský trůn.

17. Klasicistní dům č. p. 91 na Mírovém nám.

z počátku 19. století - v seznamu chráněných památek pod číslem 26804/5-3442. Objekt byl zrestaurován v roce 2014 nákladem více než milión korun, z čehož z Pro-gramu regenerace městských památkových zón a rezervací bylo poskytnuto 455 000 korun.

18. Kamenný most se sochami

Od Mírového náměstí ke klášternímu kostelu sv. Františka z Assisi vede cesta přes kamenný most ze začátku 18. století se zajímavou sochařskou výzdobou (sv. Blasius, sv. Prokop, sv. Kosmas, sv. Valentin, sv. Valburga, sv. Damián). Tvůrcem soch byl patrně Ondřej Dubke (tvůrce sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Svobody). Další zřejmě Dubkeovy sochy, dnes bohužel ztracené1), stávaly před kostelem. Most i sochy na něm byly zrestaurovány v létech 2015-16 nákladem cca milión korun, z čehož z Programu regenerace městských památkových zón a rezervací bylo poskytnuto 875 000 korun. V seznamu chráněných památek je objekt uveden pod číslem 17766/5-3441.

19. Kapucínský klášter s kostelem sv. Františka z Assisi

Zákupský barokní areál doplňuje kapucínský klášter2) s kostelem sv. Františka z Assisi. Jeho vznik podnítila skutečná událost, z níž pak vznikla místní pověst. Majitel zákupského panství vévoda Julius František Sasko-Lauenburský dlouhá léta válčil ve službách Habsburků s Turky a v těchto bojích se proslavil. Do velikého ohro-žení se dostal v roce 1678, kdy byl obklíčen Turky. Jeho bělouš ho však prý skokem přes řady nepřátel zachránil a odnesl do bezpečí. Hned 31. 7. 1678 vévoda požádal provinciála řádu kapucínů P. Martina Freiberského o povolení založit kapucínský konvent3) jako dík za svoji záchranu. Žádost byla 28. 4. 1679 schválena, 24. 4. 1681 položen základní kámen a roku 1683 stála hrubá stavba kláštera s kryptami. Projektantem byl P. Bruno Budějo-vický, hrubé kamenické detaily dodal kameník Mathäus Laurentius z Mimoně, sochy uvnitř kostela vytvořil Mikuláš Kitzinger, štuky zhotovil Giovanni Spazio. Zakladatel kláštera zaplatil za stavbu 19 440 zlatých. Poloha a orientace objektu kláštera je vytvářena ve vztahu k zámku – na jedné straně dominanta a centrum moci světské, na straně druhé jeho duchovní protějšek. Konventní kostel byl vysvěcen 17. září 1684 pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna.

Nad chrámovým portálem je chronogram4) DEO ET SANCTO FRACISCO /EXTRVXIT/ IVLIVS FRANCISCVS DVX SAXONIAE ANGRIAE/ ET VVESTPHALIAE (1683).

V seznamu státem chráněných památek je objekt uveden pod číslem 14769/5-3440. Po vyhnání řeholníků v roce 1950 byl ve správě československé, v létech 1968-1992 pak sovětské armády. Po jejím odchodu byl zdevastován, občany z blízkého i vzdáleného okolí využíván jako zdroj stavebního materiálu. Je v soukromém vlastnictví.

Klášterní kostel sv. Františka z Assisi. Refektář kláštera (zde byla v roce 1919 dočasně umístěna česká menšinová škola)

19. Lidové stavby

Roubené chalupy na náměstí Míru, v Zákoutí či v Nábřežní ulici pocházejí vesměs z počátku 19. století a byly postaveny na místě, kde stávaly starší objekty z počátku století 18.

Chalupa č. e. 040 (č. p. 88) s areálem – Zákoutí je v seznamu památek uvedena pod číslem 28799/5-3443.

Roubená chalupa v Nábřežní ulici je v seznamu státem chráněných památek uvedena pod číslem 16486/5-3439.

Další, kromě uvedených, památkovou ochranu nemají.

ODBOČKA ČTVRTÁ

Z pátého zastavení se vydáme dále Gagarinovou ulicí směrem ke Kamenickému vrchu.

a) Reliéfy na bytových domech v Gagarinově a Školní ulici

Jedná se o výtvarná díla nad vchody do tzv. vojenských domů tvořená v první polovině 50. let 20. století ve stylu tzv. socialistického realismu.

b) Lípa svobody – Strom republiky ve Školní ulici 

Byla zasazena 28. října 1968 na počest 50. výročí vzniku Československé republiky a na protest proti okupaci pěti „bratrskými“ armádami. (Sovětský tankový pluk pobýval v Zákupech až do roku 1991). U Lípy svobody začíná Zákupská naučná stezka, na níž lze vidět řadu drobných církevních památek, připomenutí vyšší lesnické školy v Nových Zákupech a vzniku československého výsadkového vojska po druhé světové válce (viz samostatný turistický průvodce). My však pokračujeme dále směrem ke Kamenickému vrchu. Zde stojí

c) Kaple sv. Josefa

V době vybudování byla známá jako „vlašská“ kaple,neboť vznikla z podnětu vlašských příslušníků dvora velkovévodkyně toskánské) na úpatí Kamenického vrchu z roku 1698. Zapadá rovněž do zákupského barokního celku a je situovaná v kolmici na východní stranu zámku. K ní pak patřila poustevna (Josefínskými reformami byly poustevny na konci 18. st. zrušeny, a tak r. 1785 odešel odtud poslední poustevník, zákupský občan Antonín Müller), Kalvárie a Boží hrob, vše vytvářející kompoziční celek, který byl součástí barokního areálu. V prostoru za kaplí byla později vybudována zahradní restaurace. V současné době kaple prošla díky novým majitelům rekonstrukcí. Jako soukromý majetek není přístupná veřejnosti.

1)Pamětníci dokládají, že sochy byly v padesátých létech 20. st. použity do základů při stavbě vepřína či drůbežárny na Podlesí

2)V současné době zcela zdevastovaný.

3)Konvent v náboženském smyslu je zde označením církevního společenství kněží, řeholníků nebo řeholnic kláštera.

4)Nápis, z nějž lze vyčíst letopočet vzniku (sečteme-li hodnotu vyznačených písmen jako římských číslic, dostaneme hledaný letopočet).